Jak správně seřadit školy na přihlášku? Znalost algoritmu přijímaček je klíčová!

Co říkají data?

Společnost PAQ Research shrnuje ve svém článku statistiky k přijímačkám z minulých let. Z nich vyplývá mj., že:

• 38 % zájemců o maturitní obory své přihlášky řadilo neefektivně. Školy náročnější na přijetí zařadili až za snazší obory. To je strategická chyba. I kdyby dostali dostatek bodů na nejtěžší školu, možnost zůstane nevyužita, protože je mechanismus automaticky pošle na lehčí obor první priority.

• Dalších 6 % deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášky na tři školy. Zbytečně tím riskovali. Skoro čtvrtina všech uchazečů se nehlásila na žádný maturitní obor.

• Až 27 % uchazečů mohlo mířit na náročnější školu. V jejich okolí existovala výrazně těžší škola s podobným zaměřením, na kterou by jim stačily body. Nepodali na ni ale přihlášku.,

• Velká část uchazečů mechanismus prioritizace stále nechápe či nevyužívá správně.

V hlavní roli algoritmus

Pochopení mechanismu rozřazování  (algoritmu) je klíčové pro správné seřazení přihlášek! Jinak ani ten nejlepší výběr škol nepomůže a TOP škola zůstane pouhým snem! I když by nemusela!

Vysvětlení algoritmu z pohledu uchazeče:

1. Vyberu a seřadím tři obory ve školách podle priority (např. 1 – Gymnázium, 2 – Obchodní akademie, 3 – Hotelová škola).

2. Napíšu test (Jednotnou přijímací zkoušku), případně se účastním školních částí přijímaček.

3. Podle bodů v testu a školní části jsem zařazen do výsledkových listin škol. Pokud se na škole první volby umístím mezi např. 30 žáky, které přijímají, jdu na tuto školu. Na školách s nižší prioritou už posuzován nejsem.

4. Pokud nemám dostatek bodů pro přijetí na první školu, systém posoudí, jak jsem se umístil na škole druhé volby. Pokud tam nemám dostatek bodů na přijetí, posoudí systém školu třetí volby (může se stát, že na jiných školách také vyškrtli uchazeče, protože byli přijati jinam, a ti mi uvolní místo).

5. Algoritmus mi na konci posuzování vždy přiřadí školu s nejvyšší prioritou, na které jsem se umístil mezi přijímanými žáky (prvních 30, 60 apod. s nejlepším výsledkem).

Důležité je, že když je škola s vysokými požadavky pro přijetí na prvním místě přihlášky a nedostanu se na ni, nijak to nesníží šanci dostat se na školu druhé/třetí priority.
Při předřazení školy s nižšími nároky pro přijetí před „těžší“ školy se stane, že je na tuto „snazší“ školu uchazeč automaticky přijat a jeho přihlášky na těžší školy jsou zbytečné. V případě neúspěchu na první prioritě ztrácí naději, že se dostane na druhou (těžší) školu, když neuspěl ani na první s nižšími požadavky pro přijetí.

Vysvětlení algoritmu ve videích:

• Video o přijímacím algoritmu od IDEA při CERGE-EI (Jak vybrat SŠ a jak funguje mechanismus párování uchazečů a škol)

  • cca 13 minut

  • osvětové video, které polopaticky vysvětluje, jak tento mechanismus funguje a co z něj plyne pro uchazeče, rodiče i školy.

  • Co se ve videu dozvíte?

    • Jak algoritmus uchazeče páruje se školami?

    • Kdy je třeba taktizovat a kdy to je naopak chyba?

    • Proč při výběru škol taktizovat a při řazení škol naopak ne?

• Video o algoritmu pro přijímací zkoušky na oficiálním webu www.prihlaskynastredni.cz (MŠMT) 

  • cca 4 minuty

• V dalším videu na webu www.prihlaskynastredni.cz jsou pak shrnuty Kompletní Informace pro uchazeče o studium na SŠ (cca 10 minut)

Poučit se z chyb..

Pojďme se poučit z chyb předchozích ročníků a pomoci uchazečům podat přihlášky na střední co nejefektivněji. Co funguje?

• Optimálně funguje, když si uchazeči řadí své tři přihlášky podle svých preferencí a sestupně podle obtížnosti přijetí.

• Efektivní řazení škol na přihlášce v kontextu českého systému s omezeným počtem přihlášek vyžaduje tři typy znalostí:

1. Znalost fungování systému: jak funguje proces přijímacího řízení a rozřazovací algoritmus.

2. Znalost vlastní výsledkové úrovně: odhad vlastního výsledku v JPZ.

3. Znalost obtížnosti přijetí na jednotlivé školy: výsledky v JPZ potřebné pro přijetí se mezi různými školami a obory výrazně liší, navíc meziročně jsou zde značné výkyvy. Řada údajů o školách je dostupná v datových nástrojích MŠMT, někdy ale může být složité se v nich orientovat.

Příčiny neefektivního řazení: 

• Neefektivní řazení oborů na přihláškách může pramenit z:

1. neporozumění mechanismu přijímání,

2. neznalosti či chybného odhadu podmínek přijetí na vybranou školu,

3. neznalosti či chybného odhadu schopností uchazeče (kolik dostanu bodů),

4. taktizování vycházejícího z obav z malého počtu přihlášek a vysoké konkurence na vybraných školách.

Časté chyby žáků při podávání přihlášek

• Neefektivní řazení přihlášek

  • V roce 2025 si více než čtvrtina všech uchazečů seřadila přihlášky neefektivně. Mezi zájemci o maturitní obory to bylo dokonce 38 % žáků, kteří měli na druhé / třetí prioritě školu výrazně těžší než na první prioritě (případně měli nematuritní obor na vyšší prioritě než maturitní). Abyste si seřadili školy/obory správně, řaďte je sestupně podle obtížnosti přijetí (kolik bodů je potřeba, jaké jsou další kritéria pro přijetí, apod.)

• Zaseknutí na jistotě

  • Na své první volbě se v roce 2025 zaseklo až 24 % žáků přihlášených na maturitní obory (18 % všech uchazečů). Ti byli přijati na obor, kterému dali vyšší prioritu, ačkoli by se na základě dosaženého výsledku dostali i na výrazně těžší obor, kterému však dali nižší prioritu. Volte odvážně a riskujte (alespoň v 1. prioritě).

• Nevyužití všech přihlášek

  • Riskantní je také nevyužití všech tří přihlášek, které má žák k dispozici. Loni se tato chyba týkala 6 % deváťáků. Polovina z nich (zhruba 3 % všech uchazečů) podala jen jednu přihlášku. To je zbytečné riziko – 23 % žáků, kteří podali méně než tři přihlášky, se na žádnou školu nedostalo a pravděpodobně museli řešit druhé kolo přijímacího řízení. Využijte maximální počet přihlášek!

• Podceňování v přihláškách

  • Až 27 % uchazečů mohlo podle svých výsledků v JPZ mířit výše, než kam se reálně dostali. V jejich okrese (příp. okrese školy, kam byli přijati) existovala výrazně těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na níž byli přijati, a zároveň měli výsledek v JPZ dostatečný na to, aby se na ni s rezervou dostali. Uchazeči mají tendenci podceňovat vlastní schopnosti.

• Nezařazení maturitního oboru

  • U 23 % všech deváťáků vůbec nevíme, jakého výsledku by dosáhli v JPZ. Přihlásili se totiž jen na nematuritní obory. Nehlásit se na maturitní obor je svobodná volba, ale je důležité vyhodnotit dvě rizika:

    • Podceňování vlastních schopností: Řada uchazečů, kteří si nepodali žádnou přihlášku na maturitní obor, pravděpodobně může mít dostatečné výsledky pro přijetí na maturitní obor. Před podáním přihlášky je vhodné, aby si uchazeč alespoň vyzkoušel zkušební test JPZ a odhadl, zda dosahuje výsledků dostatečných pro přijetí na maturitní obor jeho výběru.

    • Ztráta cenných bodů v druhém kole: MŠMT uvádí, že v druhém kole přijímaček se u maturitních oborů musí zohlednit výsledky testů JPZ z 1. kola (opět s vlivem minimálně 60 %, resp. 40 % u gymnázií se sportovní přípravou). Uchazeči, kteří v 1. kole JPZ nekonali a kteří se budou ve 2. kole hlásit na obor, kde je JPZ součástí přijímacího řízení, obdrží za JPZ 0 bodů. Pokud o maturitním oboru uchazeč neuvažuje, nemusí ho to trápit. Pokud by ale o maturitní obor zájem měl, tak ho není dobré odkládat na druhé kolo, protože nedostane body za JPZ

Výše uvedené informace pocházejí z analýzy společnosti PAQ Research, Mnohem více informací je k dispozici v původním článku ZDE: https://www.paqresearch.cz/post/jpz-neefektivni-razeni/ 

Galerie